Nic neočekávat, to se lehce řekne, ale už hůře provádí. Když se podíváme na svůj život, tak často něco očekáváme. Stačí se podívat na tak důležité oblasti jako je práce či studium. Za vykonanou práci samozřejmě tak nějak očekáváme, že dostaneme zaplaceno; já, protože ještě studuju, doufám a věřím, že za své pětileté vysokoškolské snažení, nakonec získám společensky významný kus papíru. Mnohokrát tedy něco očekáváme, spoustu věcí bereme jako samozřejmost a tak se z našich životů pomalu vytrácí vědomé prožívání, ten bezstarostný stav, kdy jsme v přítomném okamžiku a plně si uvědomujeme, co děláme. Myslím, že právě naše očekávání nám způsobují trápení, protože pokud se nenaplní, zraňují nás. Vina ale není v těch, co nás zklamali, ale pouze v našich myšlenkách, které nás často vodí za nos.
Jóga mi neustále připomíná to „tady a teď“. Je nádherné pozorovat na sobě, jak přístupy, které používám na podložce, postupně prostupují do celého života. Jedním z těch přístupů je právě neočekávání. Když jsem s jógou začínal, tak jsem byl samozřejmě zvědavý, jak se budu cítit, jak se bude měnit moje tělo a tak nějak jsem čekal, že se budu cítit uvolněnější, protaženější a pln energie. Po krátké době se přidalo ego s touhou dojít v pozicích dál, provádět stále nové a náročnější pozice, být lepší a lepší atd. Možná to taky znáte
Naštěstí jsem si brzo uvědomil, že to nemá naprosto žádný smysl. Navíc ona vysněná dokonalost je stejně nedosažitelná, a proto si užívám dokonalost v nedokonalosti.
K józe tedy nyní přistupuji tak, že od ní vůbec nic nečekám. Nečekám pružnější a silnější tělo, nečekám klidnou mysl a ani dobré zdraví. Dělám ji pro tu samotnou činnost, pro radost, kterou při tom zažívám. A jestli přijdou nějaké výsledky, to není podstatné. Díky tomuhle přístupu cítím uvnitř mír a svobodu a intuitivně vím, že vše stejně přijde v ten pravý čas. Zároveň vnímám, jak tenhle přístup pomalu začínám používat i mimo podložku, ať už jde o cokoliv. Snažím se nezištně dávat, pomáhat a milovat. Taková by totiž láska měla být, neměla by vytvářet závislost a pouta, ale měla by druhého osvobozovat, inspirovat ho k roztažení křídel a projevení svého vrcholného tvůrčího potenciálu. Taková láska může změnit svět.
Praktikujte jógu, praktikujte život, vnímejte okamžik a všechno přijde ve správnou dobu…
Marek Petráček
marek.petracek@seznam.cz
